moc zákonodárná
- v rukou má parlament
- horní komora – Senát (81 senátorů, voleni na 6 let, musí být starší 40 let, každé dva roky se volí třetina senátorů)
- dolní komora – Poslanecká sněmovna (200 poslanců, voleni na 4 roky, starší 21 let)
- prezident volen na 5 let
- volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení
- volby do Senátu se konají podle zásady většinového systému
- právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let
- nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu
- s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon
- poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech
- za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat, poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem
- poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem, odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno
- Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny
- Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu
- zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním
- schůze komor jsou veřejné, veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem
- komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů
- k přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak
- návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně
- návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
- tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich Poslanecká sněmovna, pokud je schválí, postoupí je Senátu, ten projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení
- Senát svým usnesením návrh zákona schválí, zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím
- jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu, návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců
- jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem, jejím usnesením je návrh zákona přijat
- jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců
- Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, o vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu, pozměňovací návrhy nejsou přípustné, jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí, jinak platí, že zákon nebyl přijat
moc výkonná
- přísluší prezidentovi, vládě, ministerstvům a jiným správním úřadům
- vrcholným orgánem výkonné moci je vláda, která je odpovědna Poslanecké sněmovně
- předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády
- 30 dnů po jmenování vlády vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry
- prezident může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou, je volen oběma komorami na jejich společné schůzi, volen na 5 let
- k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů
- pravomoce, práva a povinnosti prezidenta:
- jmenuje předsedu vlády, může ho odvolat, předseda vlády musí být z přední politické strany
- jmenuje vládu
- podepisuje zákony
- může zmírňovat tresty vynesené soudem
- může zastavit trestní řízení
- vyhlašuje amnestii
- jmenuje soudce ústavního soudu
- může a nemusí podeprat demisi ministra, která je podána nejdřív premiérovi
- vrchním velitelem ozbrojených sil
- struktura vlády ČR:
předsednictvo vlády:
předseda vlády
místopředsedové vlády
ministři vlády:
1. dopravy a spojů
2. financí
3. hospodářství
4. kultury
5. obrany
6. práce a sociálních věcí
7. pro hospodářskou soutěž
8. pro správu národního majetku a jeho privatizaci
9. průmyslu a obchodu
10. spravedlnosti
11. školství, mládeže a tělovýchovy
12. vnitra
13. zahraničních věcí
14. zdravotnictví
15. zemědělství
16. životního prostředí
moc soudní
- vykonávají nezávislé soudy
- Ústavní soud – orgánem ochrany ústavnosti
- ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let
- soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu
- soustava soudů, tvoří ji:
1. Nejvyšší soud
2. Nejvyšší správní soud
3. Vrchní soudy
4. krajské a okresní soudy
- soudce nesmí vykonávat žádnou funkci ve veřejné správě
- soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky na dobu časově neomezenou
- kromě soudů se na ochraně práv a zájmů organizací a jednotlivců podílejí také státní zastupitelství, notáři a advokáti
- posláním státního zastupitelství je stíhání trestných činů, dohled nad zákonností v přípravném jednání a v činnosti soudů
politické strany
- jedním z charakteristických rysů moderní demokratické společnosti je existence různých politických stran
- občané mají právo sdružovat se v politických stranách, účastnit se na politickém životě společnosti a na vytváření zastupitelských orgánů států
- politické strany jsou dobrovolné organizace občanů, které usilují o získání účasti na státní moci
- vznik politické strany podléhá zápisu do evidence politických stran
- každá strana musí mít svůj organizační řád (stanovy)
- strany se dělí:
1. podle politických ideologií, ze kterých vycházejí – např. liberální, křesťanské, komunistické
2. podle svého místa v politickém spektru – pravice a levice
volby
- jsou jednou z nejdůležitějších možností, jak se mohou občané aktivně účastnit na politickém životě
- voliči v nich mají možnost rozhodnout, kdo bude vládnout a kdo bude v opozici
- ve všech demokratických zemích existuje všeobecné, rovné a přímé hlasovací právo
- rozlišují se na volby:
1. parlamentní
2. prezidentské
3. komunální
- podle způsobu, jímž jsou získaným hlasům přidělovány mandáty existují dva základní typy volebních systémů:
1. systém většinový (majoritní) – založen na principu, že rozhodující je většina hlasů, to vede ke snížení počtu politických stran v parlamentu
a) jednoduchý většinový systém – podle něj je zvolen kandidát, který získal více hlasů
b) absolutní většinový systém – podle něj je zvolen ten, kdo získá absolutní většinu, tj. více než 50% hlasů
c) kombinovaný většinový systém – probýhá ve dvou kolech, v prvním kole je pro zvolení nutná nadpoloviční většina hlasů, ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá více hlasů
2. systém poměrný (proporcionální) – výsledek voleb je stanoven podle poměru hlasů, kterí jednotlivé politické strany získaly, čím větší počet hlasů strana získá, tím větší je i počet mandátů, který je na základě voleb straně přidělen; tento systém umožňuje zastoupení menších stran; poměrný systém má stanovenou určitou hranici, která je nezbytná pro vstup do parlamentu, pokud strana nezíská minimální hranici hlasů, není zahrnuto do rozdělování mandátů, jejich hlasy jsou pak podle různých způsobů přiřazeny stranám, které tuto hranici překročily
ústava a zákony
- v ústavě jsou vytyčeny v obecné podobě stěžejní zásady organizace a řízení státu a je zde vymezeno postavení občana
- ústava představuje vrchol právního řádu, určuje způsob tvorby právních předpisů, přijímání ústaních zákonů a běžných zákonů
- nová ústava se přijímá tehdy, jestliže dosavadní ústava již nevyhovuje
- ústava je základním zákonem ČR, spočívá na ní celý náš právní řád, norma s nejvyšší právní silou
- žádný zákon nesmí být v rozporu s ústavou
- čím lépe odpovídají zákony realitě, tím více působí na právní vědomí lidí
- každý občan by měl znát svá práva a měl by vědět co je trestné, jelikož neznalost práva neomlouvá
- pro občana je nejdůležitější znalost základních lidských a občanských práv, ale také vědomí povinností
- ústava České republiky obsahuje preambuli (úvodní prohlášení) a 113 článků rozdělených do osmi hlav, které jsou nadepsány:
I. Základní ustanovení
II. Moc zákonodárná
III. Moc výkonná
IV. Moc soudní
V. Nejvyšší kontrolní úřad
VI. Česká národní banka
VII. Územní samospráva
VIII. Přechodná a závěrečná ustanovení
- v první hlavě je Česká republika charakterizována jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, v nimž lid je zdrojem a vykonavatelem státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní
obec a územní samospráva
- obec je základní samosprávná jednotka
- obec je právnickou osobou, vystupuje a jedná v právních vztazích samostatně svým jménem a na svoji odpovědnost
- každá obec má jméno, může mít svůj znak a obecní prapor
- má svůj majetek a finanční zdroje, s nimíž samostatně hospodaří podle svého rozpočtu
- území obce rozděleno na vnitřní část – intravián a vnější část – extravián
- rozdělení obcí podle velikosti – obce, města, statutární města a hlavní město Praha
- statutární města – 13, mají vlastní samosprávu, dělí se na městské obvody nebo na městské části, starosta se nazývá primátor
- samostatná působnost – obecní samospráva, řídí se zákony, nikomu neodpovídá, správa vlastních obecních záležitostí
- přenesená působnost – výkon státní správy, podíl obce na výkonu státní správy, není samostatná, finanční zdroje obce – státní dotace, pronájem obecních pozemků, vlastní pozemky, sponzorské dary
- komunální volby – do obecního zastupitelstva, obecního úřadu
- orgány obce v rámci samosprávné působnosti zejména pečují o hospodářství, sociální a kulturní rozvoj obce, o tvorbu a ochranu zdravého životního prostředí a všestranné uspokojování potřeb občanů, při výkonu této obecní samosprávy obec nepodléhá žádnému nadřízenému státnímu orgánu
- občany obce jsou všechny fyzické osoby, které mají v obci trvalý pobyt nebo jim bylo uděleno čestné občanství
- orgány obce jsou obecní (městské) zastupitelstvo, obecní (městská) rada, starosta a obecní (městský) úřad
- obecní (městské) zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce, podle velikosti obce má 5-55 členů volených občany, rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech obce, např. schvaluje její rozpočet a vyúčtování hospodaření, obecní zastupitelstvo volí členy obecní rady, starostu a jeho zástupce
- obecní rada je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti, má 5 až 13 členů, tvoří ji starosta, jeho zástupce a další radní, nevolí se v obcích, kde má obecní zastupitelstvo méně než 15 členů
- starosta zastupuje obec navenek, svolává a řídí schůze obecní rady a zasedání obecního zastupitelstva
Žádné komentáře:
Okomentovat