potřeby
- nejsilnější motivy (pohnutky k činnosti) lidského jednání
- vznikají, když se organismus ocitne v nerovnováze
- nutnost jejich uspokojování
- potřeba je stav nedostatku nebo přebytku
- charakteristika stavu potřeby: napětí, nervozita, záporný stav
- síla (intenzita) – různá, závisí na úrovni vývoje člověka, na materiálních a sociálních podmínkách člověka
- při trvalém neuspokojování psychických potřeb člověka – psychická deprivace
- potřeby se dělí:
1. biologické (primární, vrozené) – např. potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku
2. sociální (získané):
a) psychické potřeby – potřeba jistoty, bezpečí, potřeba činnosti, seberealizace, vzájemné porozumění a citová odezva, potřeba sociální interakce, potřeba uznání, radost, štěstí, láska…
b) kulturní potřeby – sebevzdělání, četba, poslech hudby
pudy
- vrozené hnací síly k činnosti zaměřené určitým směrem
- dělení pudů:
1. biologické pudy – pud sebezáchovy, hladu a žízně
2. společenské (sociální) pudy – mateřský pud, pud závislosti, dominance, pohlavní pud
- vlastnosti pudů:
1. síla (intenzita) – malá síla nevede k aktivitě, přílišná intenzita může škodit
2. rozpětí
- pudy jsou biologické potřeby
- pro člověka jsou pudy charakteristické, většinou se dá určit dominantní pud
- schopnost u normálního člověka ovládat pudy rozumem
- podle Freudovi teorie potlačování pudů způsobujeduševní onemocnění a konflikty
zájmy
- trvalejší vztah (snaha) zabývat se nějakou činností nebo předměty, které upoutávají naší pozornost po stránce poznávací nebo citové
- soustředěné, relativně déle trvající zaměření lidí na uspokojování určitých potřeb
- rozvíjejí schopnosti a obohacují osobnost
- zájmy jsou např. ekonomické, politické, kulturní, sportovní, technické…
- záliba – vyhraněný ústřední zájem
- charakteristika zájmů:
1. výběrový vztah
2. snaha po aktivním styku, citové zabarvení – pocit
3. vznik zájmů – předně v činnosti člověka
- třídění zájmů:
1. materiální – snaha získat nebo vytvářet materiální hodnoty
2. společenské
- vlastnosti zájmů:
1. bohatost a množství se mění s věkem, největší množství v dětství
2. hloubka, síla zájmů
3. stálost
- význam zájmů: rozvoj naší osobnosti, citové uspokojení, funkce odpočinku
sklony
- zaměření člověka na určitou činnost
- vznikají ze zájmů, nejsou s nimi totožné
motivy
- vnitřní pohnutky, pobídky k činnosti, vnitřní hybná síla k činnosti
- vzniká jako důsledek narušení biologické nebo duševní rovnováhy člověka
- motivy usuzujeme z chování
- vlastnosti motivů:
1. směr
2. intenzita
3. trvání
- kritéria třídění motivů:
1. původ nebo vznik
a) primární (vrozené)
b) sekundární (učením, zkušenostmi)
2. podle kvality motivu
a) kladné
b) záporné
3. podle stupně uvědomění
a) uvědomované
b) neuvědomované
4. podle orientace na prostředky a cíle
a) konzumační – jedno jakou cestou se dostaneme k cíli
b) instrumentální – důležitá cesta
5. od kud vychází
a) zevnitř = imlulzy
b) z prostředí = incentivy
- motivů je velké množství – hierarchicky uspořádané
motivace
- její jednotkou motiv
- soubor vnitřních faktorů, podněcují a mobilizují naší energii
- základní motivační činitelé:
1. pudy a potřeby
2. zájmy, záliby a sklony
3. cíle a životní plány
4. zvyky
- motivační faktory ve vyučovacím procesu – kladné a záporné motivy – např. obsah látky, osobní hodnocení, aspirační úroveň, osobnost činitele
cíle
- to co jsme si vytyčili, čeho chceme dosáhnout a čemu věnujeme svojí aktivitu
- cíle si hledáme, když si uvědomíme nesoulad mezi svojí životní situací a mezi našimi potřebami
- dělení cílů (podle toho jak dlouho nám trvá jejich dosažení):
1. krátkodobé – cíle, kterých většinou dosahujeme snadno
2. dlouhodobé – je třeba rozdělit na dílčí cíle, abychom u nich vydrželi (motivace)
- ideály – vznešené cíle, jsou vrozené, u každého jedince i společnosti
- ideologie - soubor ideálů určité sociální skupiny nebo společnosti
- planné ideály – cíle bez cíle je realizovat
životní plány
- soubor cílů, kterých chceme v životě dosáhnout
- dlouhodobé
- v průběhu života se můžou měnit
- jsou významným aktivačním činitelem
aspirace
- zaměření na určité hodnoty, které jsou vyjádřeny ve vytyčených cílech
- aspirace jsou projevem snahy o sebeuplatnění v životě
- významnou motivační silou
- aspirační úroveň – podle toho, jak náročné cíle si člověk vytyčuje
Žádné komentáře:
Okomentovat