Cíle psychologie
- popsat, vysvětlit a předvídat lidské chování i prožívání
- získané poznatky by měly přispět ke zvyšování lidské spokojenosti a zdraví
1. základním cílem psychologie je popsat rozmanité projevy chování a duševního dění, zjistit, jak lidé myslí, cítí a jednají v nejrůznějších situacích, k čemuž se používá celá řada metod, např. pozorování, rozhovor, experiment, testy…
2. vysvětlit, jaký je význam získaných údajů, vytváření psychologických teorií
3. předvídat lidské chování a prožívání, např. předvídání kognitivních operací ve vývoji dítěte
4. nejvýznamnějším cílem psychologie je využívat získané znalosti ke zvyšování lidské spokojenosti a zdraví, o tento cíl usilují některé aplikované psychologické obory, zejména klinická a poradenská psychologie
Vědecká psychologie
Hlubinná psychologie
- hlavním představitelem Sigmund Freud (1856-1939) - zakladatel psychoanalýzy
- důležité nevědomí
- teorie potlačovaných pudů a zážitků
- struktura osobnosti ze tří složek:
- Ego = já - vědomá část, obsahem uvědomované obrazy vnitřního a vnějšího světa, reprezentuje rozum, myšlení
- Id = ono - obsahuje instinkty a pudy, projevuje se tendencí ke slasti a vyhýbání se bolesti
- Superego = nadjá - z velké části nevědomé, obsahuje mravní návyky, zvnitřněná reprezentace hodnot, ideálů a svědomí
- 1. vědomí
- 2. předvědomí - obsahy nejsou přímo ve vědomí, lze je ale vyvolat
- 3. nevědomí - lze vyvolat pouze mimořádně
- všechny duševní prožitky a projevy chování mají svou příčinu (princip determinismu), kterou obvykle není vědomí racionální důvod, ale nevědomý motiv
- Freud považoval za základní dynamické síly psychického dění nevědomé pudové impulsy sexuální a agresivní, které se společnost pokouší potlačovat a ovládat, jsou přesunuty z vědomí do nevědomí, odkud i nadále ovlivňují chování i mentální dění, projevují se např. v obsahu denních a nočních snů, v tzv. chybných výkonech např. přeřeknutí a duševních nemocích
- zkušenosti v raném dětství rozhodujícím způsobem ovlivňují další vývoj osobnosti
- C. G. Jung (analytická psychologie) - hlavní složka nevědomí archetypy - pravzory, praobrazy, zkušenosti lidstva, projevují se ve snech a ve fantazii
- obraz vytvořený jednotlivými pravzory = kolektivní nevědomí lidstva
- další představitelé A. Adler, E. Fromm, K. Harneyová
Behaviorismus (behaviour=chování)
- psychologii chápe jako vědu o chování
- vznikl na základě snahy opustit zkoumíní subjektivních pocitů a zaměřit se na zkoumání chování člověka, které vykládá zejména jako reakce na podněty
- zakladatelem je američan John B. Watson (1878-1958)
- behavioristé přeceňovali roli výchovy a neuznávali vrozené psychické dispozice
- hlavní výzkumnou metodou experiment
- neobehaviorismus - představitelé: J. B. Watson, B. F. Skinner, E. Ch. Tolman
Tvarová psychologie (gestaltismus, z německého Gestalt=tvar)
- mezi zakladatele patří Max Wertheimer (1880-1943) a Wolfgang Köhler (1887-1967)
- tvrdí, že psychologické děje vystupují jako celky, jejichž strukturu a vlastnosti nelze odvodit z jejich jednotlivých částí, že biologické, psychické a sociální jevy a procesy mají celostní, nedělitelnou povahu
- již převážně historická psychologická škola
Kognitivní psychologie (z angl. cogniv=poznávat)
- vznikla v 50.-60. letech 20. století v USA
- za rozhodující považuje kognitivní (poznávací) procesy, kterými si vytváříme tzv. vnitřní obrazy (modely) vnějšího světa, kognitivní (poznávací) mapu - vnitřní obraz světa ve kterém žijeme, usnadňuje nám existenci v prostředí
- skrze vnitřní obrazy jsme schopni sebereflexe a utváření své hodnotové orientace
- hlavní předstvavitelé: George A. Kelly, U. Neisser, P. V. Simonov, M. G. Wessels
Humanistická psychologie
- jeden ze zakladatelů C. Rogers
- problematika potlačování vlastního já v důsledku tlaku vnějšího prostředí
- pokud člověk nemá šanci projevit vlastní identitu v chování, může to mít za následek odcizení se, popřípadě psychické poruchy
- k odcizení dochází proto, že se člověk snaží vyhovět očekávaným vzorcům chování
- návrh úpravy poměrů ve společnosti tak, aby každý měl možnost projevit svou přirozenost
- představitelé: A. H. Maslow, Ch. Bühlerová, J. F. Bugental
Transpersonální psychologie
- zabývá se mimořádnými změněnými stavy vědomí, vznikajícími mystickými praktikami, meditací, drogami apod.
- představitelem je americký psycholog českého původu Stanislav Grof
+ společenská podmíněnost psychiky, socializace
Žádné komentáře:
Okomentovat