sociologie
- jako věda poprvé pojmenována r. 1839 Augustem Comtem v jeho díle Kurs pozitivní filosofie
- věda o lidské společnosti jako systému a o sociálních jevech
- snaha odhalit zákonitosti na základě kterých společnost vznikla a kterými se řídí
- hledá hybné síly vývoje společnosti
- předmětem zkoumání člověk a jeho vzájemné vztahy s ostatními lidmi
- struktura sociologie:
1. obecná sociologie – poskytuje obecný teoretický základ, poskytuje vysvětlení základních pojmů
2. speciální (aplikovaná) sociologie – sociologie národů, etnických skupin, mládeže, inteligence, města, venkova; např. sociologie rodiny, výchovy, rodiny, náboženství, volného času, tisku, televize, politiky, armády a války, kriminální sociologie atd.
- spojitost sociologie s jinými vědami: psychologie (zejména sociální psychologie), filosofie, historie, ekonomie a ekonomika (hospodářský život je podstatnou složkou sociálního života), politologie (aktuální formy vládnutí, struktura moci), ekologie, antropologie, historie sociologie (zpočátku sociologie součástí filosofie a etiky)
- sociologie jako věda od 40. let 19. století, zakladatel August Comte –francouzský filosof
- vznik sociologie spjat s dobou rozpadu feudální společnosti, záměr vyzkoumat jak se udržuje řád společnosti ve stavu rovnováhy, jak vzniká, trvá, jaké jsou jeho zákonitosti
- první vývojové období 40. léta 19. století – 20. léta 20. století – vznik velkých teoretických systémů
- specifika sociologického pohledu na společnost:
1. sociologie podává celkový obraz společnosti
2. sociologie zkoumá i ty partikulární jevy a procesy, které nejsou součástí předmětu jiných věd nebo se jimi zabývá z širšího hlediska
3. zkoumá dílčí sociální jevy ve vazbě na jiné sociální jevy
1. vědecké období:
Émile Durkheim (1858 - 1917)
- francouzský sociolog a filosof
- pokusil se sociální jevy vysvětlit z nich samých, tj. bez pomoci psychologických nebo biologických činitelů
- vytvořil teorii dělby práce, sebevraždy
- využíval kvantitativní metody
Karl Marx (1818 - 1883)
- německý ekonom, filosof
- teorie tříd a třídního boje, kritérium třídění společnosti podle toho, jestli měli nebo neměli výrobní prostředky:
1. kapitalisté – třída vykořisťovatelů
2. dělnická třída – třída vykořisťovaných
- tyto dvě skupiny antagonické = nesmiřitelné
- třídní boj vede k vytvoření beztřídní společnosti, ta má být společností komunistickou
Max Weber
- německý sociolog
- předpokládal, že když porozumíme smyslu a významu jednání člověka, tak porozumíme sociální realitě
- kvalitativní metody, založeny na nenumerických šetřeních
- vystoupil proti Marxově teorii tříd
- byl proti pouze jednomu kritériu třídění
- položil základy uvažování o politice
Vilfredo Pareto
- italský sociolog a ekonom
- zabýval se politickými elitami, vznikem ideologických deformací ve vidění světa
- prosazoval používání matematických metod v sociologii – kvantitativní vyjádření
- zakladatel teorie elit – nejúspěšnější jedinci v každém oboru tvoří podle Pareta elitu
Georg Simmel
- německý filosof a sociolog
- popsal vývojové tendence charakteristické i pro dnešní společnost
- zajímaly ho proměny umění v souvislosti s jeho zmasověním
- velké teoretické systémy – každý z teoretických systémů se snažil zformulovat základní zákonitosti společenského vývoje zpravidla pouze na jednom principu, např.:
1. geografický determinismus – vysvětlení společenského života na základě přírodních podmínek; zejména francouzští osvícenci
2. antropologické (rasové) teorie – vycházejí z rasové předurčenosti
3. psychologické teorie – vycházejí z psychických dispozic jednotlivců nebo národu
2. vědecké období
- 20. léta 20. století – 50. léta 20. století
- rozvoj na Americkém kontinentě
- nastává obrat, z kabinetů a pracoven vyšla sociologie do ulic
- poprvé empirické výzkumy – soustavné, záměrné pozorování, dotazování se obyčejných lidí
- přechod od uvažování o obecných problémech ke konkrétním
- problémy kterými se zabývali: prostorové rozmístění obyvatel ve městě, utváření rasových vztahů a předsudků, socializační proces (rodina), sociálně patologické jevy (nezaměstnanost)
- přechod od makrosociálních problémů (týkalo se celků a velkých skupin) k problémům mikrosociálním (sociální instituce a organizace)
- zkoumání vzájemných vztahů v malých skupinách
- dochází ke změnám sociální funkce sociologie z akademické disciplíny obor prakticky použitelný
- změna výzkumných metod – teoretické uvažování
- výzkumné metody:
1. přímé – pozorování
2. nepřímé – řízený rozhovor
- technika výzkumu veřejného mínění, sociometrické testy
3. vědecké období
- 50. – 60. léta 20. století
- strukturálně funkcionalistická otázka jak se ve společnosti udržuje řád
- sociální konsenzus – většinový souhlas
- konfliktualistická teorie – otázky příčin a směrů vývoje, důraz na moment změny (konflikt)
4. vědecké období
- 60./70. léta 20. století
- interpretativní sociologie – středem pozornosti každodenní, všední život člověka
- postupuje se od jedince ke společnosti
- jak jedinec vnímá a vysvětluje svět, důležité je, jak společnost vidí, ne jak by jí chtěl vidět
soudobá sociologie
- sociologie vnitřně diferencovaná
- okruhy disciplín obecné sociologie:
1. sociologie sociálního rozvrstvení – zabývá se stratifikací
2. sociologie věkových skupin
3. sociologie pohlaví
4. sociologie politických institucí
5. sociologie lidských sídel
6. sociologie masmedií a masové komunikace
7. sociologie zdraví a nemoci
8. sociologie ekologie
9. sociologie reklamy
10. sociologie ekonomického chování
- velký význam v soudobé sociologii má disciplína dějiny sociologie – sledují střídání tzv. dominantních paradigmat, tj. způsobů jak se chápe podstata společnosti, která je hlavním tématem sociologie určitého období
- v současné době vedle sebe existují dva odlišné pohledy na svět (dvě základní paradigmata):
1. pohled objektivistický – propaguje názor, že svět souhrnem daností, kterému se člověk přizpůsobuje a jimiž je jednání lidí předurčeno (determinováno), podmíněno a omezováno (limitováno)
2. pohled interpretativní – člověk je situován do společenských vztahů, ale uvádí všechny tyto danosti v život tím, že je rozmanitým způsobem interpretuje a podle toho potom jedná
- pro sociologii je tedy charakteristický teoretický pluralismus
čeští a slovenští sociologové:
- u nás sociologie jako samostatný obor až v 80. letech 19. století
- byla dvakrát zakázaná (Němci a komunisty)
T. G. Masaryk
- první profesor sociologie na pražské univerzitě
- několik prací, např. O sebevraždě, O náboženství, problematika společenského uspořádání
Eduard Beneš
- původně profesionální sociolog
- psal o alkoholismu, o roli násilí v dějinách lidstva, problematika politické příslušnosti
Žádné komentáře:
Okomentovat