- dva názory na to, které poznání je to pravé:
1) empirismus - smyslové poznání, východiskem veškerého poznání je smyslová zkušenost - vjemy, zkušenost je odraz objektivně existujícího světa, souhrn počitků, které nemají základ v objektivním světě, materialisté - John Locke, Francis Bacon, idealista David Hume
senzualismus - důraz na smyslovou zkušenost, klade důraz na počitky, odnož empirismu (idealistický)
2) racionalismus - rozumové poznání, důraz na matematiku, širší forma osvícenský racionalismus (důraz i na vědu a kulturu), představitelé - René Descartes, Benediktus Spinoza, Gotfried Wilhelm Liebniz
John Locke (1632-1704) anglický filosof, teoretik státu, práva a hospodářství, studium přírodních věd
dílo Rozprava (Esej) o lidském rozumu – cíl nalézt nástroje a možnosti lidského poznání
2 prameny poznání:
- vnější zkušenost
- vnitřní zkušenost – reflexe
pomocí smyslů získává člověk jednoduché idee (počitky - teplo, chlad, světlo), na základě počitků vznikají složené
3 druhy ideí:
- idee substancí - věci samé
- modus (mody) - prostor, počet, trvání
- relace - vztahy, dávají věci dohromady, odpůrci vrozených ideí (tabula rasa)
Dvě rozpravy o vládě - dělba moci, lidé jsou si od přírody rovni, panovník je z vůle lidu, ne z vůle boží, proto mají lidé právo kontroly, dvě složky moc - panovník a parlament
Myšlenky o výchově - osobní zkušenost jedince, přirozený rozvoj osobnosti
Rozumnost křesťanství - náboženská tolerance
Francis Bacon (1561-1626) angličan, studium práv - parlament, prokurátor, právní zástupce koruny, kancléř, lord, baron, bral úplatky (v rozporu s jeho kázání o etice a morálce), představitel utopického socialismu
Eseje o:
- poznání lidí a způsobu jak se k nim chovat
- etapách lidského života (vývojová psychologie)
- manželství
- morálce
- politice
„Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech.“
Veliké obnovení věd - plán na přestavbu věd, kritizuje současný stav vědy, věda by měla sloužit k praktickému životu, vědě je třeba zadat úkoly a cíle
vědce rozděloval do 3 skupin:
- pavouci - zalezlí, myšlenky jen ze své hlavy
- mravenci - shromažďují
- včely - sbírají, přetvářejí
Nový Organon (Nový nástroj) - návod jak vykládat přírodu, metoda práce, kterou bude vědec používat
Nová Atlantida - představa ideální společnosti
George Berkeley (1684-1753) Ir, žil v Anglii, kněz, pedagog, folosof, chtěl spojit teologii a filosofii, snažil se vyvrátit materialismus a ateismus
směry které zastával: senzualismus, empirismus, nominalismus
Pojednání o základech (principech) lidského poznání - psychologické dílo
vychází z tvrzení Locka, že nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech, všechno existuje jen v naší mysli
věci - soubory počitků, existují, jen když je vnímáme, o jejich existenci se dozvídáme pomocí smyslů (bez nich je nemůžeme prokázat)
solipsismus - reálně existuje pouze já s jeho počitky a ostatní svět je jen pouhou představou
„Být znamená být vnímán.“
David Hume - filosof, historik, ekonom, zdrojem poznání počitky a vjemy, podstata vjemů nepoznatelná - agnosticismus - odděluje vjem od vnímaného
imprese - zkušenost je umožněná lidskými smysly
„Poznáváme pouze to, co je v naší hlavě, nikoli vnější svět.“
Pojednání o lidské přirozenosti
Zkoumání lidského rozumu - 2. díl
René Descartes (1596-1650) Němec, filosof, matematik, fyzik, jezuitská škola, cesty po Evropě, důstojník v třicetileté válce
Specifická metoda poznání - pochybování
„Myslím, tedy jsem.“
Rozprava o metodě
Principy filosofie
existuje tzv. myslící substance nezávislá na hmotě, hmotné substanci, spojení v člověku - dualismus, nově definoval subjekt a objekt
subjekt - individuální vědomí, je vybaven vrozenými pojmy - aliómy
„Jediná jistota jsou pochyby.“
Benediktus Spinoza (1632-1677) Baruch Despinoza - Holanďan, jeho otec rabín, vyobcován z církve, materialista, determinismus
Principy Descartovy filosofie - teologicko-filosofický traktát
Etika, Bible zjevena všem
člověka žene pud sebezáchovy
otázka svobody - v přírodě přímý řád, vše se děje nutně, náhoda - nedokonalé poznání, pohnutky k činnosti naděje a strach, člověk je zodpovědný za své činy
„Svoboda je poznaná nutnost.“
Gotfried Wilhelm Liebniz - Němec, všestranný vědec, matematik, fyzik
pravdy jednoduché a složené, metoda analýzy (rozklad), abeceda myšlenek, logické a přesné pravdy, univerzální jazyk¨
2 druhy pravd:
- pravda rozumu
- nahodilá pravda faktů - dokážeme ze zkušenosti
monadologie - názory na vznik a uspořádání světa, základ světa monády (duševní atomy) - liší se kvalitou, jsou nezáviislé a uzavřené
hmota je druhotná, rozprostraněná, je jevem
skutečný svět se skládá z monád
matematik: diferenciální a integrální počet
fyzik: zákon zachování síly (dnes energie)
1700 - založena akademie v Berlíně
Žádné komentáře:
Okomentovat